Staletá Praha, 33, 2017, 2

Z Wiki projekty NPÚ
Přejít na: navigace, hledání

NPÚ > Publikace NPÚ > Staletá Praha

Staletá Praha, 33, 2017, 1 < | > Staletá Praha, 34, 2018, 1

Staletá Praha, 33, 2017, č. 2

Staletá Praha, 33, 2017, č. 2

Na webu vydavatele obsah s ukázkami.

E-shop NPÚ.

Obsah

Anotace

Staletá Praha 2/2017: výzkum dominikánského kláštera u sv. Klimenta se dočkal první souhrnné publikace (Autorka: Andrea Holasová)

Zdroj.

Staletá Praha, 33. ročník, 2. číslo roku 2017, věnované archeologickým tématům, upoutá hned na obálce zlomkem opukového okenního prutu vytěženým ze zásypu v pražském Klementinu, který ozvláštňuje hrubá rytina světce, o jejímž původci sice můžeme jen spekulovat, ale lze si představovat, jak ji vyryla ruka řeholníka či studenta klášterní školy buď z dlouhé chvíle, nebo s nějakým osobním záměrem. Nejinak si počínáme i my dnes, stačí vzpomenout, co všechno lze najít na školních lavicích.

Rytina je pozvánkou k úvodní monumentální studii Dominikánský klášter sv. Klimenta v Praze na Starém Městě od archeologů pražského pracoviště NPÚ Jana Havrdy, Miroslava Kováře a Anny Žďárské. Tato první syntéza dlouholetých archeologických a stavebněhistorických výzkumů v areálu dnešní Národní knihovny ČR v Klementinu byla odbornou obcí dlouho očekávána a čekání se vyplatilo. Archeologové mohli díky generální rekonstrukci NK ČR poprvé prozkoumat podstatné části nejstaršího českého dominikánského konventu, který zanikl při barokního výstavbě jezuitské koleje. Do pražské dějinné mozaiky se tak právem včleňuje jedna z nejvýznamnější duchovních institucí 13. až 15. století, jejíž dosud jen matné obrysy se po staletích objevují v plné obnaženosti unikátních archeologických nálezů zbytků konstrukcí, z nichž dokázali archeologové a stavební historici vyčíst postupy jednotlivých stavebních etap a v posledku digitálně rekonstruovat pravděpodobnou gotickou podobu celého kláštera s kostelem sv. Klimenta. Výraznou pomoc jim v tom poskytly komparace s obdobnými výzkumy dominikánských konventů, především konventu v Krakově, ale i Wrocławi, Kostnici, Brně a dalších evropských mendikantských klášterů. Autoři studie zhodnotili i písemné a ikonografické prameny, které byly dosud jediným svědectvím o existenci kláštera. Díky dlouholetému úsilí kolektivu pražských archeologů a dokumentátorů se dočkal publikace unikátní obrazový materiál, dokumentující to podstatné, co zbylo z dominikánského kláštera v Klementinu, jehož odborné zhodnocení tak získalo pevné základy.

Tuto studii z hlediska dějin lokality Klementina v podstatě doplňuje příspěvek k pohřbívání v pravobřežní části pražské předlokační aglomerace v 9. a 10. století od Jana Havrdy a Anny Ždárské, který zpřístupňuje nález rozsáhlého raně středověkého pohřebiště u staroměstského konce Karlova mostu a shrnuje poznatky o pohřbívání na pražském pravobřeží v době, kdy tato část historického jádra Prahy byla osídlena jen řídce či vůbec ne. Dává nahlédnout i do metodik archeologovy práce a postupů uplatňovaných v určování datace, původu a významu nálezů.

Materiálie Tomasze Cymbalaka a Miroslava Kováře o stavebním vývoji kostela sv. Michala na Starém Městě shrnuje dosavadní a doplňuje nová zjištění na základě archeologických a stavebněhistorických výzkumů západní části této sakrální stavby, která již neslouží bohoslužebným účelům a dlouho a složitě hledá svou novou funkci.

Poté, co v roce 2015 publikovaly ve Staleté Praze revizi nejstarší stavební fáze, pokračuje dvojice Jana Maříková-Kubková a Iva Herichová z Archeologického ústavu AV ČR ve vyprávění příběhu ikonické stavby českých dějin – prvního pražského kostela Panny Marie na Pražském hradě z 9. století. Sledují osud stavby ve století desátém a jedenáctém a doplňují předešlý výklad o nové poznatky a veškerou měřickou dokumentaci k nejstarší fázi z 9. století, kdy stavba vznikla a sloužila jako pohřební kaple.

Zcela z jiného soudku je příběh neznámého protileteckého krytu v Praze 6 – Bubenči, který zdokumentovali Michal Bureš a Jan Pařez. Článek prezentuje nedávný archeologický nález dosud neznámého podzemního krytu, v němž zůstaly zachovány původní mobiliář a technologie včetně filtrovacího zařízení proti bojovým plynům. Archeologické nálezy interpretované na základě rozsáhlého archivního výzkumu umožnily datovat vznik i fungování krytu do období protektorátu Čechy a Morava. Příspěvek se stává významným přínosem k diskusi nad pojetím archeologie nejnovějších období, vedené v českém kontextu dosud spíše jen okrajově, a klade otázky kolem možností výzkumu, poznání, zachování a památkové ochrany takovýchto staveb a jejich vybavení. Stavební části krytu byly odstraněny v souvislosti s plánovanou výstavbou nové budovy velvyslanectví Turecké republiky, ale díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem bylo možné většinu zachovaného mobiliáře krytu demontovat a převézt.

Druhé číslo Staleté Prahy 2017 uzavírají přehled stavebněhistorických a operativních průzkumů a nově prohlášené nemovité kulturní památky za rok 2016, mezi něž se mj. zařadily Ústřední dům Ořechovka ve Střešovicích nebo hostinec Barborka v Dolních Počernicích.

Všechny, kteří marně hledali v obou číslech 33. ročníku Staleté Prahy pokračování úspěšného seriálu o pražských památkách na Sadelerově panoramatickém prospektu, chce redakce uklidnit, že byl jen přerušen z nedostatku místa v časopise a že se na další díly mohou těšit v připravovaných číslech v roce 2018.

OBSAH

Studie

  • Jan Havrda, Miroslav Kovář, Anna Žďárská / Dominikánský klášter sv. Klimenta v Praze na Starém Městě, 2–73. Rekonstrukce staroměstského Klementina umožnila vůbec poprvé prozkoumat významné části nejstaršího českého dominikánského konventu, který zanikl při barokního výstavbě jezuitské koleje.
  • Jana Maříková-Kubková, Iva Herichová / Revize mladších stavebních fází kostela Panny Marie na Pražském hradě/Hradčanech, 74–93. Po příspěvku z roku 2015 následuje pokračování, jehož tématem je osud stavby známé jako kostel Panny Marie v 10. a 11. století, doplněné o nové poznatky a veškerou měřickou dokumentaci k nejstarší fázi z 9. století, kdy stavba vznikla a sloužila jako pohřební kaple.
  • Jan Havrda, Anna Žďárská / K pohřbívání v pravobřežní části pražské předlokační aglomerace v 9. a 10. století, 94–134. Objev pohřebiště v areálu Klementina. Nález rozsáhlého raně středověkého pohřebiště u staroměstského konce Karlova mostu posloužil k shrnutí poznatků o pohřbívání na pražském pravobřeží v době před intenzivním osídlením této části historického jádra Prahy.

Materiálie

  • Tomasz Cymbalak , Miroslav Kovář / Na okraj stavebního vývoje kostela sv. Michala na Starém Městě v Praze, 135–151. https://www.academia.edu/36346000/ Doplnění a shrnutí nových poznatků získaných archeologickým a stavebněhistorickým výzkumem západní části kostela sv. Michala na Starém Městě.
  • Michal Bureš, Jan Pařez / Neznámý protiletecký kryt v Praze 6-Bubenči, 152–164. Archeologické nálezy interpretované na základě rozsáhlého archivního výzkumu umožnily datovat vznik i fungování neznámého protileteckého krytu do období protektorátu Čechy a Morava.

Aktuality

  • Stavebněhistorické a operativní průzkumy provedené na území hl. m. Prahy v roce 2016, 165-171
Praha 1-Hradčany, kostel Panny Marie Andělské, okna oratoří nad hlavní lodí Praha 1-Malá Strana, kostel sv. Tomáše, okna oratoře
Praha 1-Malá Strana, čp. 163/III, Valdštejnské nám. 2, barokní okna v chodbách domu Praha 1-Malá Strana, čp. 205, Nerudova 2, Zámecká 1, uliční fasády
Praha 1-Malá Strana, čp. 555, Tržiště 23, Všebaráčnická rychta, řemeslné a uměleckořemeslné prvky v objektu
Praha 1-Nové Město, kostel sv. Michala v Jirchářích, portál původního vstupu do věže v podkruchtí
Praha 1-Nové Město, čp. 30, Jungmannova 21, otisk gotického srubu a jižní sousedská zeď
Praha 1-Nové Město, čp. 753, františkánský klášter, nález portálu v ambitu
Praha 1-Staré Město, čp. 510, Havelská 5, nález nástěnného cyklu na fasádě dvorního křídla
Praha 1-Staré Město, čp. 510, Havelská 5, SHP
Praha 2-Nové Město, kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově, nález gotických pískovcových článků ve zvonici
  • Nově prohlášené nemovité kulturní památky na území hl. m. Prahy v roce 2016, 172–176
Dům čp. 56, Praha 2-Vyšehrad, Neklanova 2
Ústřední dům Ořechovka čp. 250, Praha 6-Střešovice, Na Ořechovce 30a, Východní 7, Západní 8, Spojená
Výklenková kaple, na pozemku parc. č. 3869/3, Praha 8-Libeň, Stejskalova, U Rokytky
Hala Breitfeld-Daněk čp. 673 (dříve čp. 63), Praha 8-Karlín, Pernerova 47, 49
Hostinec Barborka čp. 38, Praha 9-Dolní Počernice, Českobrodská