Dr. Josef Hobzek pětasedmdesátníkem (článek)

Z Wiki projekty NPÚ
Přejít na: navigace, hledání

Památky a příroda (časopis) >

Reprofoto článku

Michal Flegl: Dr. Josef Hobzek pětasedmdesátníkem, in: Památky a příroda, roč. 8, 1983, č. 7, s. 414.

JUDr. Josef Hobzek, dlouholetý pracovník Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze, se 6. dubna 1983 dožil pětasedmdesáti let. Původním školením právní historik zabýval se nejprve právními poměry v předhusitských Čechách, jak o tom svědčí samostatně vydaná studie Majestas Carolina a římské právo (1931). Značnou pozornost věnoval rovněž dějinám českého dějepisectví. Těžiště Hobzkovy celoživotní činnosti je však v oblasti památkové péče, s níž byl od roku 1951 spjat i svou činností úřední, nejprve na ministerstvu školství, věd a umění, později ve Státní památkové správě (od jejího vzniku roku 1953) a v SÚPPOP (1958-1976). Na prakticky prováděné ochraně památek se jako právník podílel jak při přebírání památkových objektů do státní správy, tak stanovováním ochranných podmínek a závazků uživatelům památek, které slouží sociálním, zdravotním i místním potřebám. Profesi památkáře vhodně skloubil se svým právnickým školením pří soustavném sledování vývoje organizace památkové péče a jejích institucí. Této problematice věnoval studie v našem časopise i v dalších odborných časopisech a sbornících i příslušná hesla v Slovníku památkové péče (1962).

V SÚPPOP se Hobzek zabýval studiem vývoje našich hradů, zámků a tvrzí. Tento směr úřední odborné činnosti se projevil také v literárním zpracování. Je autorem monografií o českých hradech a zámcích (např. hrad Střekov, zámky Zákupy, Duchcov), na dalších autorsky spolupracoval (například Ploskovice, Blatná, Sychrov). Zevrubná znalost památek v terénu, podložená dlouhodobým studiem, se stala základem Hobzkova encyklopedického přehledu uměleckých a historických památek v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Toto jeho zaměření, podporováno smyslem pro práce soupisového charakteru i pro kartografické zachycení popisovaných objektů, vyústilo ve zpracování několikrát knižně vydané Mapy hradů a zámku v Československu (spolu s E. Šamánkovou) a obdobně pojaté Mapy kulturních památek ČSSR (spolu s E. Šamánkovou a V. Paterou).

Systematičnost zpracování a úcta k faktům patří k charakteristickým rysům Hobzkovy činnosti. Svědčí o tom jím připravené chronologické přehledy a bibliografie i další práce obdobného zaměření. Zájem o historické souvislosti památek doby baroka dokumentuje autorský podíl na publikaci Barok v Čechách (1973), právě tak jako synoptická chronologie českých a francouzských dějin 17. a 18. století v katalogu nedávné úspěšné výstavy českého barokního umění v Paříži. Pro další studium problematiky uměleckých a historických památek má základní význam Hobzkova několikasvazková bibliografie památkové literatury, stejně jako jeho komentované bibliografické přehledy, publikované v odborném tisku (zvl. v Časopise Společnosti přátel starožitností). Do této pracovní oblasti patří i Hobzkova dlouhodobá spolupráce s předními pražskými nakladatelstvími, na jejichž uměleckohistorických publikacích se podílí zpracováním rejstříků, map i jako lektor. S působením v SÚPPOP souvisí péče, kterou věnoval ústavní sbírce grafické a studijní dokumentace, již léta spravoval. Naši odbornou veřejnost upozornil na pramennou hodnotu plánů a map z této sbírky (Acta regionalia 1965) a zpřístupnil je katalogem.

Životní dílo dr. J. Hobzka znamená přínos naší památkové péči v několika směrech. Výsledky jeho soupisové a bibliografické činnosti představují faktografické východisko pro další vědecké zkoumání památkových objektů a urbanistických celků. Jeho příspěvky k dějinám památkové péče pomáhají k hlubšímu pochopení této disciplíny a k jejímu zařazení do širších kulturně historických souvislostí. Hobzkovy literární práce průvodcovského a informativního rázu pak pomohly k šíření znalostí o našem památkovém bohatství mezi kulturní veřejností.

Michal Flegl